Bledý oheň
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Paseka |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.03.2011 |
| Formát: | 205 x 138 x 33 mm; Vázaný; 332 stran |
Anotace
Po tragické smrti amerického básníka Johna Shadea se jeho posledního díla, básně „Bledý oheň“, ujímá Shadeův přítel a kolega na univerzitě Charles Kinbote, aby dílo připravil k vydání a doprovodil předmluvou a komentářem. Jeho svérázný přístup k editorské práci a interpretaci Shadeova díla však od prvních stránek vyvolává nespočet otázek, počínaje samotnou Kinboteovou identitou. Samozvaný editor odbočuje v obsáhlých poznámkách od Shadeových veršů k čím dál osobnějším výlevům a kolem básně postupně rozprostírá excentrický výklad, vypovídající o „skvělém přátelství, které prozářilo poslední měsíce Johnova života“ i o Kinboteově osobě a duševním stavu nejspíše více, než si jeho autor sám přeje. „Jeden z nejdokonalejších a nejoriginálnějších románů všech dob.“ (William Boyd)
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-7432-071-2
- EAN: 9788074320712
Spoluautoři:
| Překlad | Pelán, Jiří, Dominik, Pavel |
Informace:
| Originál | Pale Fire |
Hodnocení
Zrcadlové bludiště Jan Němec, RESPEKT, 16.5.2011(...) Ale i románu Bledý oheň, jejž Nabokov napsal na konci 50. let hned po Lolitě a Pninovi, čímž uzavřel své vrcholné desetiletí, patří jeden primát: stal se jeho nejinterpretovanějším románem vůbec, románem, který vzbudil nelíčené nadšení literárních kritiků i nadšený odpor novinových recenzentů, románem, o kterém dodnes nikdo tak docela neví, jak to s ním Nabokov vlastně myslel. (...) Bledý oheň nelze interpretovat ve třech větách; koneckonců ani Lolita není zdaleka pouze o nymfičce a jejím svůdci. Podobně Bledý oheň je taková dětská hra na schovávanou pro dospělé. Vytříbeným jazykem vypráví o jazyce, kterým modelujeme nejen své životy jako Shade ve své básni, ale i životy druhých jako Kinbote v jejím komentáři, a dokonce celé fiktivní země typu Zembla. Je to román o osudu, jediném, který každý má, a o tom, jak snadno jej strhne náhoda a mění tiskové chyby.
;Básník je mrtev, ať žije parazit Petr Matoušek, Hospodářské noviny, 29.4.2011Anglicky napsaný román Bledý oheň věhlasného prozaika Vladimira Nabokova je vyšinutým komentářem k poémě, již po sobě zanechal zesnulý básník. Autorem komentáře je básníkův důvěrník. (...) S odstupem let je už vedlejší, zda text - a s ním i Vladimir Nabokov - přitakal pozdnímu modernismu a rozpracoval Jamese Joyce, nebo předjímá triky postmoderny. Podstatnější je, že tu spisovatel stejně jako ve své nejslavnější rusky psané knize Dar uctívá řád, díky němuž zázrak jménem román dává čtenáři návod k použití světa, posiluje jeho estetický požitek a přesvědčení, že žádný relativizující škarohlíd tomuto kouzlu neodzvoní umíráčkem. Ani kdyby to měl být partner z nejpovolanějších čili jeho interpret. (...) Prostřednictvím matných a matoucích odrazů upozorňuje, že exil je zoufalé bloudění v síni zrcadel, v nichž se vyobcovaní lehce ztratí, opominou podstatné a míří ke zkáze, v lepším případě do svěrací kazajky.
;
