Chtěl jsem ji zazpívat
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Torst |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.09.2010 |
| Formát: | 203 x 120 x 18 mm; Knihy - vázané; 248 stran |
Anotace
Obsáhlý výbor z písňových textů Jaromíra Nohavici je koncipován jako kniha poezie určené ke čtení, nikoli jako dokumentárně pojatý soubor všech jeho písňových textů. Akcentuje texty vážnější a nadčasové a ukazuje tak jejich autora vůbec poprvé knižně jako významného současného českého básníka. Texty v knize zahrnuté vznikaly v rozpětí 38 let a v chronologickém řazení umožňují sledovat vývoj autorova psaní, jeho hlavních témat, proměn i návratných motivů. Zejména v poezii milostné a osobně konfesijní patří Jaromír Nohavica k našim nejvýznamnějším básníkům.
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-8072153992
- EAN: 9788072153992
Hodnocení
RECENZE: Sbírka Nohavicových textů obstojí i jako samostatná sbírka básní Vladimír Vlasák, iDNES, 14.10.2010(...) Knížka, nazvaná Chtěl jsem jí zazpívat, přináší více i méně známé písně a básně z osmatřicetileté tvorby Jaromíra Nohavici. Sbírka prokazuje autorův nesporný talent a dá se číst i pro pouhé potěšení z lahodnosti a znělosti češtiny. (...) Nohavica píše často v první osobě a obrací se ke svým láskám jako k záchranným bójím, což dává textům intimnější rozměr i vnitřní napětí. Vypravěč Nohavica se přitom zručně promítá do několika postav včetně záhadného Darmoděje, věčného milence, společenského glosátora či lidového barda, který "hraje si a zpívá a baví se jak malý Jarda". Avšak Nohavica sestupuje i k temně skeptickým, černým hlubinám své mysli. Ozvěny z minulosti, kdy se setkal se Státní bezpečností, zřejmě rezonují ve starší symbolické písni Never more či v čerstvé skladbě Já si to pamatuju. K paletě emocí, které Nohavicovy verše nabízejí, tak patří úzkost, strach či bolest. Každopádně platí, co Nohavica zdůrazňuje v jedné z písní: Každý si nese své břímě.
;Jak být Nohavicou Petr Třešňák, RESPEKT, 4.10.2010(...) Knižní vydání umožňuje čtenáři zahlédnout, jak blízko má Nohavicovo dílo k lidové písni. Dikce a osobní kouzlo zpěváka, šaramantně prokouřený hlas, inteligentní humor a šansoniérský talent se v živém provedení sčítají ve výrazně autorskou výpověď, ale podstata tvorby těšínského písničkáře je v dobrém slova smyslu jednoduchá. Emocionálně přímá, sladkobolná i rozverná, působivě obrazná a v popěvcích si libující Nohavicova píseň je zkrátka předurčena k tomu stát se veřejným majetkem a plnit úlohu po staletí vyhrazenou nápěvům, jejichž původní autor byl dávno zapomenut.
;
