Náš web zlepšujeme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran.
Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle Vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby Vám zobrazily cílenou reklamu, nebo za účelem e-mailového oslovení.
Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ vnímáme jako udělení souhlasu.
Lenka Reinerová načetla (r. 2004) osobně svou nejpopulárnější knihu. Vzpomínky na pražské přátele a známé: Kafku, Broda, Weiskopfa, Heartfielda, Fuchse, Langera, Goldstückera, Foglara a zejména "zuřivého reportéra" Egona Erwina Kische. Nahrávku provází hudba Jaroslava Ježka a orchestru Osvobozeného divadla (z let 1936-1938).
Lenka Reinerová, nar. 1916 v pražské německé židovské rodině. Pracovala jako levicová novinářka, r. 1939 uprchla do Francie, kde byla internována. Přes Maroko se jí podařilo emigrovat do Mexika (spolupráce s Kischem). Po válce se vrátila se svým mužem, srbským lékařem Theodorem Balkem, do Evropy, nejdříve žili v Bělehradu, od r. 1948 v Praze. Začátkem 50. let se stala obětí čistek, strávila 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě, po návratu byla i s rodinou vykázána z Prahy do Pardubic a teprve r. 1964 rehabilitována. 1968 vyloučena z KSČ, zákaz publikování a ztráta zaměstnání (redaktorka Orbisu). Od 80. let vydává v NDR své sbírky povídek. 1999 obdržela jako první nositelka Schillerův prsten za zásluhy o německý jazyk a literaturu.
