Než zemřel Brežněv
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Dybbuk |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.04.2009 |
| Formát: | 197 x 130 x 15 mm; Knihy - vázané; 128 stran |
Anotace
Než zemřel Brežněv, beletristický debut Iuliana Ciocana, spisovatele patřícího k moldavské prozaické „nové vlně“, je hořkým vyprávěním o jeho rodné zemi za sovětské éry počátku osmdesátých let. Za komunistické propagandy a cenzury je lidský život jedním dlouhým zápasem o přežití, většina obyvatel čeká na zázrak. Na pozadí blížících se dějinných změn autor citlivě vnímá větší i menší tragédie druhých, smysl pro absurditu a groteskno, prozrazující poučenost Bulgakovem a Charmsem, se u něho snoubí se soucitem k uraženým a poníženým. V krátkém, ale hutném textu se jako nitě prolínají příběhy několika postav, většinou těch neprivilegovaných, žijících v příliš těsných bytech, přičemž každá povídka tvoří překrývající se kus skládačky. I sám sebe autor zvěčnil coby křehkého, naivního pionýra Iuliana, který je podobně jako Voltairův Candide upřímně přesvědčen o tom, že žije v nejlepším z možných světů, a nikdy nezapochybuje o vykupitelné úloze Sovětského svazu v dějinách, dokud do jeho života nevstoupí nový rozhlasový přijímač…
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-86862-84-2
- EAN: 9788086862842
Spoluautoři:
| Překlad | Našinec, Jiří |
Hodnocení
Moldavsko mezi tragikou a směšností Jan M. Heller, A2, 14.10.2009Kniha moldavského spisovatele přináší povědomý materiál: groteskní miniatury z dob, kdy ještě východnímu bloku vládl Leonid Brežněv. (...) Ironie, paradox, grotesknost - to jsou základní kameny optiky Ciocanova nahlížení na Moldavskou sovětskou socialistickou republiku a život v ní v době, "než zemřel Brežněv". Stavebním kamenem je juxtapozice směšného a tragického živlu. K tomu poskytují mnoho příležitostí již samotné reálie sovětského režimu, ze své podstaty absurdního. Skvostné je líčení každodenního života v příliš těsných bytech, v přeplněných a špinavých dělnických svobodárnách (...) V každém případě Ciocanova kniha přináší poznání, že česká a moldavská kultura mají dvacet let po rozpadu sovětského impéria leccos společného - stejné zkušenosti, stejné názory, stejné diskuse. Závažnější závěr se ovšem nabízí, když si uvědomíme, že o tom, co a jak se bude psát o Moldavsku za dalších dvacet let, se rozhoduje teď.
;Závad pomalu přibývalo Josef Chuchma, RESPEKT, 1.6.2009(...) Iulian Ciocan svoji schopnost barvitého popisu spojil s rozsahovou střídmostí jednotlivých povídek, s dějovým minimalismem, čímž vznikly syté kišiněvské obrázky z časů "než zemřel Brežněv". I autorský odstup dosáhl až na jednu výjimku šťastné podoby: Ciocan píše v erformě, postavy neironizuje, ani když je jejich myšlení a jednání dobově zaslepené. Občas jejich pachtění konfrontuje se vzletnými slovy oficiálních spisovatelů nebo médií - k nim žitá realita nedolehla.
;zaujalo nás Jan Dočekal, Literární noviny, 11.5.2009(...) Kniha je už svým názvem zasazena do doby raných osmdesátých let, kdy byla země ještě součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, kdy už však velké impérium ztrácelo na síle a komunistický režim oslaboval. Jedná se o útlý titul, soubor povídek či příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisejí, přesto v nich najdeme společnou linku. (...) Neobvyklé je neustálé prokládání textu citáty z televizního vysílání, literatury i rozhlasu, které nás ale spolehlivě uvedou do atmosféry doby a její tragikomičnosti. Autor používá hovorový jazyk, ocenit je třeba překlad Jiřího Našince z rumunštiny, který se vypořádal i s četnými ruskými výrazy, jež dokreslují atmosféru; pro čtenáře mohou být zajímavé jak vysvětlující poznámky pod čarou, tak slova ponechaná v azbuce. Máme tedy před sebou opravdovou koláž příběhů, jazyků i vypravěčských přístupů, která je zajímavým náhledem do moldavských reálií a nebude nám vzdálená ani pochmurnou atmosférou komunistické éry.
;
