O létajících objektech
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Argo |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.03.2004 |
| Formát: | 203 x 140 x 18 mm; Knihy - vázané; 192 stran |
Anotace
Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučiněním nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob, říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z této knihy. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však zůstává věrný svému sebeironickému stylu, který dokáže ve čtenáři vyvolat pobavený smích a mrazení v zádech současně. Vždyť: Jak je to dlouho, co takhle žijem? Kudy zpátky ke křižovatce, kde by se to dalo ještě zachránit? Žijem akorát ze slov? A jak ty se cítíš v tomto životě? Dvanáctou povídku souboru tvoří fotografický cyklus tzv. fotopovídka, jejímž autorem je Miro Švolík.
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 80-7203-576-2
- EAN: 9788072035762
Hodnocení
U Hakla se dál mlátí pantem. Sympaticky Alice Horáčková, MF DNES, 21.4.2004(...) Jak už to Emil Hakl umí, výstižně popisuje současnost, nejčastěji pražskou, "neklidné frajírky a staré fotry, pipiny s holými pupíky, falešně ulízané šmejdy a supernejisté hiphopy". Naprogramovaný svět namyšlených snobů a zdánlivě spokojených tupců staví proti světu nenadálých úkazů, které se nedají ovlivnit, přivolat ani zrušit. Náhle vyrostlý kopec za obchodním domem s navezenými stromy a narolovanými trávníky, bezruký číšník s obličejem manekýna, zastřelený pes, exekutor, který píše básně, prostitutka, která dokáže vystihnout podstatu bytí.
;Beneš se zasloužil o povídku Jiří Peňás, TÝDEN, 19.4.2004(...) Haklův hrdina bodově, pointilisticky zachycuje jednotlivé jevy a hovory, historky, do kterých vstoupí, vyslechne je, chvíli s nimi je, a poté je zase opustí. Postavy, většinou stejní outsideři, které se ve vypravěčově zorném poli ocitnou, se načas otevřou, vypovědí svůj příběh, a pak opět zmizí, tak, jak se uzavře povídka, neboť jim, stejně jako životu, není dána pointa. To neznamená, že nemají svou dramatičnost a tragiku: právě naopak, Hakl zachycuje rozpadání vztahů, které drží pohromadě jen silou věčné vůle s někým být, vůle, jež je zároveň nejvíce ohrožuje a rozbíjí.
;
