O procesu civilizace II. - Sociogenetická a psychogenetická zkoumání 2. díl
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Argo |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.01.2008 |
| Formát: | 210 x 154 x 27 mm; Knihy - vázané; 354 stran |
Anotace
Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Ačkoli byla napsána již na konci 30. let 20. století, kdy bez většího zájmu zcela zapadla, patří dnes k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace, proces, jehož genezi zachycuje na základě proměn stolování, hygienických návyků, sexuálních praktik, galantního chování či způsobů sociálně odlišného oblékání. Své teze, dnes v mnohém sice zpochybněné, avšak jako celek nadále velmi inspirující, postavil především na literárních textech. Jejich prostřednictvím dospěl k závěru, že civilizační chování získávalo svou podobu prvotně v prostředí aristokratických elit. Odtud pak, často ve zjednodušené formě, pronikalo do nižších pater společnosti, především mezi měšťany, kteří je recipovali, aniž by je však originálním způsobem rozvíjeli.
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-7203-962-3
- EAN: 9788072039623
Spoluautoři:
| Překlad | Pscheidtová, Blanka |
Informace:
| Originál | Über den Prozes der Zivilisation |
Hodnocení
Nenápadný půvab kurtoazie Matěj Kotalík, A2, 3.12.2008(...) Eliasova vize budoucího vývoje je prosta jedno rozměrného optimismu a iluzí o " historické nevyhnutelnosti". Rozvinutí Holbachova výroku o neskončené civilizaci jakožto pointa knihy rozehrává spíš spodní tóny zdravého skepticismu: " Teprve až se vybijí a budou překonána mezistátní a vnitrostátní napětí, ( ) teprve pak o sobě lidé budou moci právem říci, že jsou civilizovaní. Do té doby se v nejlepším případě nacházejí v procesu civilizace." Studie se netají snahou reflektovat pomocí domněle zastaralých psycho-sociohistorických procesů i problémy současnosti. " Synové začínají s otázkami v místech, kde s nimi otcové skončili." Aktualizující podtext, důraz na nadčasové otázky moci, strachu, vztahu ovládajících a ovládaných, a především kritická reflexe jen zdánlivě jasných pojmových kategorií, to vše vysvětluje, proč Eliasovo opus magnum rezonovalo tak silně právě v doznívajících záchvěvech bouřlivého " osmašedesátého", v tehdejším víru redefinice mocenských vztahů a otázek synů po činech otců - spolu se sociologií frankfurtské školy či humanistickou psychoanalýzou. Ani dnes ale neztrácí na aktuálnosti.
;
