Děj rozměrného románu Toni Morrisonové z roku 1997 začíná jednoho letního rozbřesku r. 1976, kdy skupinka ozbrojených mužů vpadá do bývalého ženského konventu, jehož obvyvatelky jsou spořádanému sousednímu městečku již dlouho trnem v oku. Tato místy syrová próza, první od doby, kdy Morrisonová dostala Nobelovu cenu za literaturu, tvoří závěrečný díl volné trilogie, jíž se autorka rozhodla zmapovat různé podoby lásky.
Sen o ráji pro muže i ženy Jiří Hanuš, LIDOVÉ NOVINY, 5.5.2001
(...) Při stavbě románu používá Morrisonová postupy osvědčené v dílech největších modernistů od Faulknera po Oatesovou. Dílo připomíná rozsypané dílky skládačky a čtenář je nucen si střípek po střípku skládat události i postavy a rekonstruovat příběh. (...) Na poměrně malém prostoru se jí podařilo rozehrát hluboké a působivé drama o roli mužů v životě žen a žen v životě mužů. Drama o proměně ideálů v iluze.