Sexuální všehochuť

V dobách předinternetových hledala školní dítka v Pravidlech školního pravopisu pod jistými písmeny jistá slova. Písmena tam byla vždy, hledaná slova nikdy. Nejnovější kniha Radima Uzla tímto problémem netrpí. Je v ní všechno. Sex pěkně jako podle abecedy, neboť erotika je v lidském světě všudypřítomná – a kdo by to chtěl skrývat, byl by špatným vypravěčem. Radim Uzel to ví – a když píše, usmívá se.

Z autorovy předmluvy:
Lidská sexualita je všudypřítomná, prostupuje životem každého člověka od narození do smrti. Dokonce sexualitě vděčíme i za svou vlastní existenci. Vždyť přece naši rodiče museli nejméně jednou v životě pohlavní styk absolvovat. A pokud jsme zplozeni mimotělním spojením vajíčka a spermie ve zkumavce, tak musel náš tatínek ty spermie získat onanií.
Někteří lidé to neradi slyší. Považují sexualitu za něco nemravného. Většina lidí si však o sexualitě ráda něco přečte. V následujícím textu jsem se pokusil to seřadit abecedně. Zcela jistě v tom čtenáři zalistují raději než v pojednání o meziplanetárních letech, mimozemských civilizacích, nebo v encyklopedickém pojednání o nemocech ušních, krčních a nosních.
Můžete to číst na přeskáčku. Podobné krátké texty o životě s názvem „Tak nevím“ vydal nedávno filmový režisér Jiří Menzel a věnoval to dokonce našemu panu prezidentovi Klausovi s doporučením, že si to může přečíst třeba i na záchodě. Tak nevím, ale tuto sexuální všehochuť si může na záchodě taky číst nejen pan prezident, ale vlastně každý gramotný občan znalý českého jazyka. Hodí se i do vlaku nebo do čekárny k lékaři. Všimněte si, že tam většina lidí jenom tak sedí a tupě na sebe zírá.