Soudobá sociologická teorie
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Grada |
|---|---|
| Edice: | Sociologie |
| Formát: | 206 x 143 x 12 mm; Paperback; 232 stran |
Anotace
Přestože sociologická teorie je dnes už etablovaným podoborem sociologie, jenž má své otce zakladatele, kanonické knihy, heroická období překotného vývoje, vlastní zásobu klíčových pojmů i celosvětově proslulé časopisy, není zcela snadné vyložit, co je vlastně jejím pravým obsahem. Tuto otázku se autoři pokoušejí zodpovědět v úvodní části knihy; poté následuje třiadvacet portrétů nejvýznamnějších osobností soudobé teoretické sociologie (Lévi-Strauss, Parsons, Merton, Habermas, Foucault, Dahrendorf a řada dalších) s cílem představit jejich hlavní myšlenky a ukázat, čím nejvíce obohatili prostor systematického uvažování o společnosti. Kniha se nevěnuje teoretizování o společnosti jako takové, ale přináší pojednání o vybraných teoriích a teoreticích, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji sociologického myšlení. Cílem je umožnit čtenáři vstupní nahlédnutí do produkce soudobé sociologické teorie a poskytnout mu základní orientaci pro budoucí četbu primárních sociologických textů.
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-247-2457-7
- EAN: 9788024724577
Hodnocení
Publikace se zaměřuje na výklad teorií významných osobností západoevropské a severoamerické sociologie od druhé světové války až po konec tisíciletí. Úvod ke knize výstižně přibližuje obsah publikace a zasvěceně zasazuje toto sociologické zkoumání do širšího rámce vývoje sociální teorie. Koncentruje na proměny sociální teorie od období oddělení sociologie od sociální filosofie. Centrem pozornosti je přitom právě tento sociologický proud sociální teorie, který úvodní část knihy sleduje od jeho vzniku až po jeho soudobé podoby.
Kniha je rozdělena do dvou hlavních oddílů. První z nich mapuje teorie jednotlivých autorů od roku 1945 do roku 1968 pod hlavičkou hledání a úsilí o dosažení shody, přičemž přibližuje fenomenologickou sociologii, strukturalismus, strukturní funkcionalismus, kritickou sociologii, behavioristickou sociologii, civilizační teorie, sociální konstruktivismus, etnometodologii a další proudy sociologické teorie. Druhý oddíl se poté zaměřuje na léta rozkladu a obnovy v letech 1968 až 2000 a prostřednictvím výkladu teorií významných autorů tohoto období rozebírá – mezi jinými – poststrukturalismus, teorii komunikativního jednání, systémovou teorii, strukturalistický konstruktivismus, teorii strukturace či multidimenzionální teoretickou syntézu. Analýzami teorie Michela Foucalta a dalších autorů se navíc plodně pohybuje v rámci interdisciplinární sociální teorie.
Kniha přispěje k porozumění západní sociologické teorie a k její výuce na katedrách sociologie a na dalších institucích. Rovněž je prospěšná pro další zájemce o severoamerickou a západoevropskou sociologickou teorii z řad příbuzných oborů i širší veřejnosti.
PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.
Centrum globálních studií AV ČR a UK
Publikace má poměrně ambiciózní záměr – představit relativně ucelený přehled relevantních představitelů současné sociologické teorie. Velmi užitečné jsou také vstupní kapitoly jak celku publikace, tak dvou autory vymezených etap vývoje sociologie 20. století (1945 – 1968 a 1968 – 2000).
Autoři rovněž právem ukazují na těsnou souvislost vývoje sociologických teorií s vývojem myšlení filosofického, s podněty dalších věd (ekonomie, historiografie ad.) společenských i přírodních (biologie). Užitečné jsou u každého uváděného i stručná úvodní nahlédnutí do jejich vědeckého curricula vitae.
Publikace rovněž do určité míry asociuje i myšlenku na dosud otevřený problém ocenění přínosu sociologií středo- a východoevropských event. i asijských pro sociologickou teorii současnosti.
Je ale hlavním přínosem, že mnohdy velmi náročnou problematiku, jejíž zpracování se neobejde často bez složitého pojmového aparátu a propracovaných a sofistikovaných teoretických konstrukcí, jejichž zvládnutí může být obtížné i pro vysokoškolského studenta sociologie i profesionálního sociologa specializovaného na dílčí sociologickou disciplínu, podávají velmi srozumitelným a čtivým způsobem.
Pokládám toto za jeden z nejdůležitějších přínosů publikace, která si tak může získat široký okruh zájemců nejen v sociologické obci, ale i mezi studenty a pracovníky dalších společenských věd i v širší veřejnosti, zajímající se o poznání společnosti.
doc. PhDr. Radomír Havlík, CSc.
