Náš web zlepšujeme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran.
Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle Vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby Vám zobrazily cílenou reklamu, nebo za účelem e-mailového oslovení.
Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ vnímáme jako udělení souhlasu.
Literárněkulturní ročenka je věnována různým projevům literárních tradic a otázkám, které tyto tradice vyvolávají v různých obdobích mezi širokou kulturní veřejností. Jednotlivé příspěvky objasňují chápání tradičních hodnot jak v rovině individuální, tak institucionální, zvláštní důraz klademe na politické impulsy a překážky v myšlení o literatuře od 18. století do současnosti.
Lojze Kovačič (1928–2004) je jedním z nejvýznamnějších slovinských prozaiků 20. století. Jeho dílo je spojeno především s autobiografickým psaním. Ve svých prózách usiloval o autentický pohled na vlastní já i na svět a dobu, ve které se pohyboval. Jeho nejznámějším dílem je románová trilogie Prišleki (Přistěhovalci, 1983–1985), v níž se vrací k nelehkým osudům své rodiny za druhé světové války. Obdobný typ psaní se pak obměňuje v jeho dalších románech: Resničnost (Skutečnost, 1972), Fragmente (Fragmenty, 1981, 1989), Kristalni čas (Křišťálový čas, 1990), Vzemljohod (Dozeměvstup, 1993) nebo Otroške stvari (Dětské záležitosti, 2003). Kovačič získal celou řadu domácích literárních cen, mj. Prešernovu cenu (1973), cenu Kresnik (1991, 2003), Župančičovu cena (1972, 1986).
;Miloš Urban
Miloš Urban se narodil roku 1967 v Sokolově. Od dětství žil v Karlových Varech, za svůj skutečný domov však považuje Doksy v severních Čechách. V současnosti žije v Praze. Vystudoval moderní filologii (zaměření na literaturu) na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze a absolvoval roční stáž na univerzitě v Oxfordu. Od roku 2001 pracuje jako redaktor v nakladatelství Argo. Romanopisec Miloš Urban dnes patří mezi nejvýraznější české spisovatele mladší generace a podle některých kritiků mezi největší naděje nové české literatury. Svými prózami se hlásí především k anglické vypravěčské tradici - v Anglii ostatně strávil část dětství a potom studoval anglickou literaturu na univerzitách v Praze a v Oxfordu. Britskou filiaci dokládá např. jeho svérázný černý humor a také morbidní, hororové prvky, obsažené ve všech jeho románech, které v duchu ostrovní tradice vynikají čtivostí, nadsázkou, bohatým dějem, důmyslnou výstavbou a překvapivými pointami.
