Náš web zlepšujeme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran.
Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle Vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby Vám zobrazily cílenou reklamu, nebo za účelem e-mailového oslovení.
Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ vnímáme jako udělení souhlasu.
Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího založení
na konci čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Editor
s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím
rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy katedry – a jejich
vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie
založené na dokumentárních faktech. Katedra byla tradičním a
prestižním vědeckým i pedagogickým pracovištěm a formovaly ji
významné osobnosti oboru od Jana Mukařovského přes Františka
Buriánka a Felixe Vodičku, až po neblaze proslulého Vítězslava
Rzounka. Minulost katedry tak do značné míry vypovídá o dějinách
literárněvědné bohemistiky a samozřejmě i Filozofické fakulty UK
daného období. Publikace využívá metod současné orální historie
(srovnej úvodní studii o cílech a metodologii projektu), je tedy
založena na rozhovorech s pamětníky (Antonín Jelínek, Zdeněk Pešat,
Jaroslava Janáčková, Květuše Sgallová, Vladimír Binar, Věra
Menclová a další). Tyto texty doplňují další materiály: zápisy
dobových schůzí (z archivu UK a osobních archivů), ukázky učebních
textů vytvořených pracovníky katedry (od kolektivního Nástinu české
literatury... z r. 1952 až k Rzounkově Nástinu z r. 1982),
beletristické texty, inspirované událostmi na katedře a založené na
dokumentárnosti (Honzíková, Křelinová-Pražáková, Ivanov, Binar,
Viewegh). Závěr přináší kalendárium (hlavní data z dějin katedry,
soupis učitelů a vyučovaných předmětů, fotografie) a rejstřík.
Tato fakulta bude rudá, řekl prý nechvalně známý normalizátor české literatury Vítězslav Rzounek o Filosofické fakultě. Nakolik se zde podařilo ideologizovat výuku literatury na katedře bohemistiky, ukazuje kniha, kterou sestavil literární historik Jiří Holý. Jiří Holý připravil knihu rozhovorů s literárními vědci, kteří působili jako pedagogové na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1948 - 1989. Kniha Tato fakulta bude rudá! zaujme především svou ediční přípravou. Je rozvržena do čtyř celků: nejobsáhlejší část zabírají rozhovory, následují vybrané úryvky z učebních textů (skript, učebnic a odborných studií) vydaných v letech 1952 až 1989, dále autobiografické a fikční texty, jejichž tématem je dění na katedře v tomto časovém období, a knihu uzavírá kalendárium - chronologický soupis učitelů a předmětů, souhrn nejdůležitějších událostí, které na katedře proběhly, doplněný ukázkou autentických dokumentů a fotografiemi.
