Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy katedry – a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie založené na dokumentárních faktech. Katedra byla tradičním a prestižním vědeckým i pedagogickým pracovištěm a formovaly ji významné osobnosti oboru od Jana Mukařovského přes Františka Buriánka a Felixe Vodičku, až po neblaze proslulého Vítězslava Rzounka. Minulost katedry tak do značné míry vypovídá o dějinách literárněvědné bohemistiky a samozřejmě i Filozofické fakulty UK daného období. Publikace využívá metod současné orální historie (srovnej úvodní studii o cílech a metodologii projektu), je tedy založena na rozhovorech s pamětníky (Antonín Jelínek, Zdeněk Pešat, Jaroslava Janáčková, Květuše Sgallová, Vladimír Binar, Věra Menclová a další). Tyto texty doplňují další materiály: zápisy dobových schůzí (z archivu UK a osobních archivů), ukázky učebních textů vytvořených pracovníky katedry (od kolektivního Nástinu české literatury... z r. 1952 až k Rzounkově Nástinu z r. 1982), beletristické texty, inspirované událostmi na katedře a založené na dokumentárnosti (Honzíková, Křelinová-Pražáková, Ivanov, Binar, Viewegh). Závěr přináší kalendárium (hlavní data z dějin katedry, soupis učitelů a vyučovaných předmětů, fotografie) a rejstřík.
Velká historie a každodennost Petr Šimák, A2, 3.3.2010
Tato fakulta bude rudá, řekl prý nechvalně známý normalizátor české literatury Vítězslav Rzounek o Filosofické fakultě. Nakolik se zde podařilo ideologizovat výuku literatury na katedře bohemistiky, ukazuje kniha, kterou sestavil literární historik Jiří Holý. Jiří Holý připravil knihu rozhovorů s literárními vědci, kteří působili jako pedagogové na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1948 - 1989. Kniha Tato fakulta bude rudá! zaujme především svou ediční přípravou. Je rozvržena do čtyř celků: nejobsáhlejší část zabírají rozhovory, následují vybrané úryvky z učebních textů (skript, učebnic a odborných studií) vydaných v letech 1952 až 1989, dále autobiografické a fikční texty, jejichž tématem je dění na katedře v tomto časovém období, a knihu uzavírá kalendárium - chronologický soupis učitelů a předmětů, souhrn nejdůležitějších událostí, které na katedře proběhly, doplněný ukázkou autentických dokumentů a fotografiemi.
