Úkol pro šaška

V Čechách nastává před husitskými bouřemi v letech 1402–1403 dramatická situace. Král Václav IV. je svým bratrem Zikmundem zbaven vlády a nakonec uvězněn ve Vídni, zemi drancují kočovní Kumáni a zároveň probíhá občanská válka mezi stoupenci Václava a Zikmunda. Podrychtář Václav od Černého koně je novou městskou radou zbaven úřadu. Nenese to vůbec dobře, ale nakonec může přijmout nabídku Bratrstva obruče a kladiva, které ho chce vyslat do Vídně. Tam se má pokusit za pomoci králova šaška Kotrmelce, řádového rytíře Bohuňka a bývalých biřiců osvobodit krále.

Ukázka z textu:
„Dneska mám zvláště naspěch,“ oznámil Václav manželce Kateřině, sotva usedl ke stolu.
„Spěch si musíš odpustit. K obědu jsem připravila kapra s černou šalší z rozinek, povidel a černého piva podle starého receptu, jako to dělá máma. Víš, že kdo s kaprem spěchá, se zlou se potáže.“ Kateřina sdělila Václavovi starou moudrost a začala nosit na stůl. „Včera jsem tam viděla Ertla a tu jeho tlustou Máru.“
„Cože jsi…?“ vylétl Václav a vzápětí se začal dusit. „Káčo, proč jsi mi to neřekla ráno?“ „Ráno? Copak jsi měl na mě čas? Ani ses nerozloučil.“
Václav odstrčil mísu s kaprem a do omáčky namáčel pouze caltu. „Musím jet do Lítožnic.“
„Zbláznil ses? Na trhu povídali, že kolem pražských bran krouží Kumáni a přepadají jezdce.“ „Právě kvůli takovému přepadení do Lítožnic jedu.“
„Václave! Já ti tady říkám, že je to nebezpečné, a ty říkáš, že právě proto jedeš.“
„Já musím, Kateřino! Musím dodělat, co jsem včera začal. Ostatně Kumáni přepadají pouze jezdce v králových barvách.“
„A to si náš král dá líbit?“
„Neboj se. Však on jim to brzy zatrhne.“