Zabít matku - (novela)
(Produkt nebyl zatím hodnocen)
| Vydavatel: | Archa |
|---|---|
| Datum vydání: | 01.01.2010 |
| Formát: | 175 x 106 x 10 mm; Paperback; 96 stran |
Anotace
Již více než třicet let obohacuje Jürg Amann švýcarské písemnictví. Stejně jako ve většině Amannovy tvorby nesoucí autobiografické rysy autora jsou i v knize Zabít matku ústředními motivy smrt jakožto utrpení, završení (nebo také vykoupení) a vztah syna a matky. Kniha se skládá ze čtyř částí, jež jsou v podstatě variacemi právě na tato témata. První dvě části jsou líčením očima chlapce - ve svých vzpomínkách se vypravěč s matkou vydává na cestu za jejím dlouho zapíraným a nyní již mrtvým otcem, jindy jsou malí sourozenci svědky matčiných zoufalých výlevů a sebevražedných sklonů. Ve třetí části se již dospělý syn vyrovnává s prosbou své umírající matky o pomoc zemřít. Vypravěčovy myšlenky se pohybují mezi snahou o pochopení, úvahami o povinnosti a o oddané lásce k matce. Tématem závěrečné části "Rekviem" je samotné umírání. Čím blíž ke konci, tím méně příběhovosti. V kratinkých kapitolách poslední části připomínajících Kristovo utrpení dosahuje vypravěč jistého smíření s matčinou smrtí a smrtí vůbec.
Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-904514-0-7
- EAN: 9788090451407
Spoluautoři:
| Překlad | Nováková, Alena |
Hodnocení
Jürg Amann Alan Beguivin, A2, 12.5.2010(...) Děj otvírá neúspěšná Cesta syna a matky za matčiným otcem, který od rodiny odešel, a oběma tudíž nezbylo než si ho vysnít. Mužské postavy se tak stávají hybateli alespoň v tom smyslu, že přimějí pozůstalé vydávat se na místa s nimi spojená. To chlapci - autorovi dává možnost navázat pouto k půdě a rodnému kraji jako symbolu rodiny.(...) Novela Zabít matku zásadně nevybočuje z kontextu autorovy tvorby, v níž se téma smrti opakovaně vrací (mezi jeho " mrtvé přátele", jak říká, patří Robert Walser a Franz Kafka, jemuž věnoval disertační práci). Text je ojedinělý a obdivuhodný přímostí, s níž se pouští do zásadního tématu lidské existence, a prostředky, které k tomu volí. Vztah s matkou nikdy není jen tak a je překvapivé, že se jím literatura zas tolik nezabývá, u Amanna však vypovídá o něčem ještě vážnějším - lidské konečnosti v důsledku dědičnosti.
;Švýcarské knihy, které ve čtenáři nešlapou jako hodinky Josef Chuchma, MF DNES, 6.2.2010(...) Je to kondenzovaná, úsporná a sporá, nesentimentální kniha, plná citu a bolesti. Ti druzí, kteří již odešli, v nás zůstávají v podobě nikoliv scelené a kontinuální, nýbrž zpřetrhané, fragmentární, a tuto neúplnost, která nastupuje ihned po odchodu bližního, Amann mistrovsky vystihl. Zlínská řada, v níž Amannovo rekviem vyšlo, se sice nazývá Edice moderních švýcarských autorů, ale nejde prakticky v žádném ohledu o knihu moderní, určitě však běží o dílo současné – a to zaskočeností, nepřipraveností vypravěče na smrt, nevyřčeným, ale přítomných strachem z nebytí a z rychlosti, jíž je jedinci čas ukrajován.
;
